Úřad městské části Praha-Slivenec

Volejte: 251 818 044, 251 813 754

Pište: slivenec@praha-slivenec.cz

Facebook | Google+

background

4. 11. 2015

Vážené zastupitelky,  vážení zastupitelé,  milí hosté,

Vítám vás na zasedání zastupitelstva MČ Praha – Slivenec.

Rekonstrukce ulice K Holyni sice nyní zdárně pokračuje, ale nabrané zpoždění už se nepodaří dohnat. Proto bude do konce ledna dokončena druhá etapa, tedy po ulici Návětrná, a třetí etapu necháme až na jaro. Reálně totiž hrozí, že kdyby přišla brzy zima, nestihne se včas položit asfalt, protože přestanou pracovat obalovny. Pro veřejnost by to mělo velmi nepříjemný následek, že by autobus jezdil po objížďce celou zimu, protože  Dopravní podnik nepovolí, aby autobusy jezdily po ulici bez pevného povrchu. Navíc TSK chce opravit východní část ulice Ke Smíchovu a potřebuje, aby autobusy mohly  jezdit ulicí K Holyni, a to dokonce obousměrně. O opravu tohoto kusu ulice žádáme již dlouho a TSK to vždy odmítala s tím, že oprava má cenu až po dokončení výstavby v Řepkovém poli, tak jsme rádi, že se nyní (snad) konečně dočkáme.

Pokračuje i projektování rekonstrukcí ulic Ke Smíchovu a K Lochkovu. Zde je reálné čekat výstavbu až v roce 2017, neboť příští rok se musí vyřídit všechna nezbytná povolení a zakázku vysoutěžit. Příští roky tedy počítáme u technické vybavenosti s dokončením ulice K Holyni a s rekonstrukcí ulice U Náhonu. Ulice U Sportoviště by se při troše štěstí mohla opravit ještě letos, ale není to bohužel jisté –  jinak se bude dělat také v příštím roce. Máme též posudek na špatný stav můstků přes Dalejský potok v Holyni a usilujeme o jejich opravu.

V centru se již podařilo téměř dokončit park. Chybí už pouze bahenní dub, cibuloviny a tráva v nově založeném záhoně na místě bývalé hasičárny.

Rozeběhla se i  rekonstrukce nádvoří u školy, třebaže práce pokračují pomaleji, než bychom si přáli. K závěru se chýlí výstavba parkoviště u domu č.p. 315. Otevření ordinace a lékárny tedy už nebude nic bránit, nicméně se zdá, že se z praktických důvodů oboje otevře až v lednu.

Dokončeny jsou polní cesty, které vedou jižně od Habeše  a pak od ulice K Lochkovu k „provizorce“. U Habeše bohužel chybí kousek v místě, kde se nepodařilo dosáhnout Státnímu pozemkovému úřadu dohody s panem Panýrkem, tak nás prosím za to nekamenujte. Cesty nás nic nestály a věřím, že do budoucna se podaří propojení dokončit. Cesty si již získaly své příznivce a jsou hojně využívány maminkami s kočárky, dětmi na kolech i pro pouštění draků.

Co se týče elektrárny, tak Pražská energetika požádala o změnu územního plánu na území východně od ulice K Lochkovu a severně od provizorní staveništní komunikace až po hranici našeho katastru. Jižní polovinu tohoto území již  zakoupila, severní polovinu vlastní firma Arroniel. Na své polovině chce změnit územní plán tak, aby tam mohla vybudovat elektrárnu, která by byla schopna nastartovat elektrárenskou  soustavu v případě velkého výpadku (záložní elektrárnu pro blackout). Na druhé polovině žádá o změnu na VS, což obnáší absolutně cokoli (kromě bytů), a to pro zmíněnou soukromou firmu  Arroniel. Celé dotčené území je součástí přírodního parku Radotínsko-chuchelský háj.

Měli jsme velké jednání s PRE (resp. se zástupci z její dceřiné společnosti PRE Di), nám. Stropnickým (den předtím, než byl odvolán, nyní mám kompetence v územním plánu dočasně já), s lidmi z Institutu plánování a rozvoje (IPR) a s odborem ochrany prostředí HMP (OCP). Po jednání je zřejmé, že změna na VS v přírodním parku nepřichází do úvahy, tudíž to nejhorší, čeho jsme se mohli dočkat, tedy vznik skladového areálu, překladiště, vrakoviště či něco podobného nepřichází u tohoto pozemku do úvahy.

U pozemku pro blackout budeme vyžadovat, aby PRE Di doložila, proč pro tento jinak celkem bohulibý záměr nevyužije jiné, vhodnější pozemky. Podle mě je jich dost např. za stávající rozvodnou (jejich argument, že dráty, které hyzdí tamní krajinu, nepatří PRE Di, nýbrž ČEZu či ČEPSu, neberu – vždy se lze domluvit). Dále budeme samozřejmě vyžadovat nějakou koncepci – aby se nakonec neukázalo, že spíše než tři velké zdroje pro blackout potřebuje Praha 500 malých. A pochopitelně budeme vyžadovat záruky, že by šlo o elektrárnu pro blackout, a nikoli o běžnou „špičkovou“ elektrárnu.

Jinak je pravda, že v případě výpadku proudu bude mít Praha velké problémy s dodávkami pitné vody, a to hlavně pro levý břeh Vltavy (tedy i  u nás). Nějaké záložní řešení se tedy hledat musí. Nemusí to být ale na úkor přírody v přírodním parku, zničených území je už v Praze dost.

Jana Plamínková