Úřad městské části Praha-Slivenec

Volejte: 251 818 044, 251 813 754

Pište: slivenec@praha-slivenec.cz

Facebook | Google+

background

Zájezdy seniorů 2015


16. 4. 2015 – VELIKONOČNÍ SYMFONIE

Popis

(Přerov nad Labem – skanzen, Loučeň – prohlídka zámku, čas na oběd, Jabkenice – muzeum a památník Bedřicha Smetany)

Dopoledne přijedeme do Přerova nad Labem, kde zavítáme do tamního skanzenu. Ten byl založen roku 1967 za účelem zachování, v té době již zanikajících, tradičních odkazů české vesnice. Postupně bylo do lokality přemístěno několik historických objektů lidové architektury, zejména z Polabí. V současnosti skanzen obsahuje soubor 33 staveb, v jejichž prostorech jsou umístěny expozice upomínající například na domácí textilnictví, lidové oděvy, lidové umění, drobné zemědělství a podobně. My skanzen navštívíme v čase, kdy v něm bude navíc výstava zaměřená na tradici slavení Velikonoc a jara v českém Polabí.

Po návštěvě skanzenu se přesuneme na zámek Loučeň. První zmínka o Loučeni náleží k roku 1223, ale až do 17. století je panství v držení majitelů většinou z řad nižší šlechty. V roce 1623 panství zakoupil Adam z Valdštejna, strýc Albrechta z Valdštejna. V roce 1809 se stali pány Loučeně Thurn-Taxisové, kteří jej vlastnili až do roku 1939. Právě rodu Thurn-Taxisů je věnována převážná část zámecké expozice, především pak okruhu jejich zájmu, tedy poštovnictví a chovu koní. Krom toho nahlédneme do knížecí pracovny, ložnice, nebo ateliéru umělecky založené manželky Alexandra Thurn-Taxise, kněžny Marie von Hohenlohe. Vztah knížecího páru k umění a vzdělanosti dokumentuje hudební salon, v němž koncertoval i rodinný přítel Bedřich Smetana, který přímo pro knížecí pár zkomponoval skladbu Z domoviny. Všechny přístupné zámecké interiéry, včetně dětského pokoje, učebny a dalších, si prohlédneme za účasti dobově oblečeného personálu. A pochopitelně se seznámíme také s expozicí připravenou na velikonoční téma. V Loučeni nám po poledni zbude čas na oběd, nebo třeba jen na kávičku s dortíčkem, v místní restauraci.
Odpoledne se zastavíme v nedalekých Jabkenicích (do roku 1950 Jablkynice) v památníku hudebního skladatele Bedřicha Smetany, umístěnému v bývalé myslivně, kde skladatel v období 1875 – 1884 prožil poslední léta svého života a zkomponoval některá svá díla jako například: Hubička; Tajemství; Čertova stěna; a dokončil zde cyklus symfonických básní Má vlast. Současná stálá expozice obrazovými a písemnými dokumenty i řadou osobních a rodinných předmětů přibližuje život Smetanovy rodiny i rodiny jeho dcery Žofie a jejího manžela Josefa (byl tamním nadlesním) Schwarzových v Jabkenicích. Jádrem expozice jsou interiéry Smetanovy pracovny a rodinného salónu zrekonstruovaných podle dobových svědectví a zařízených zčásti i původním dochovaným nábytkem Smetanovy rodiny a dalšími autentickými památkami. V sále s malou galerií obrazů skladatelova vnuka Zdeňka Schwarze je možný nerušený poslech Smetanových skladeb dle vlastního výběru. Od roku 2004 je v památníku také nainstalována zrestaurovaná opona jabkenických ochotníků namalovaná v roce 1877 skladatelovou manželkou Betty Smetanovou.


21.5.2015 – ZA SVATOU ZDISLAVOU

Popis

(Český Dub – johanitská komenda, Kryštofovo Údolí – muzeum betlémů, orloj, dřevěná zvonice, Lemberk– zámek, Jablonné v Podještědí – dominikánský klášter)

První zastávka bude patřit Českému Dubu, kde se podíváme do klášterní komendy řádu johanitů. Tu v roce 1237 založil Havel z Lemberka a jeho manželka Zdislava se zasloužila o zřízení klášterního špitálu. O johanitské komendě se dlouhá léta soudilo, že byla za husitských válek zničena, avšak v roce 1991 byla, respektive její část, neočekávaně znovuobjevena. Český Dub je mimo jiné rodištěm spisovatelky Karolíny Světlé.

Druhou zastávkou bude romantická obec Kryštofovo Údolí, která se pyšní třetím orlojem v České republice, dřevěným kostelíkem a zvonicí, muzeem betlémů a blízkými železničními viadukty. My budeme sledovat orloj s 22, z toho s 18 chodícími figurami, zbudovaný v roce 2008 z obecní trafostanice, navštívíme roztomilý kostelík sv. Kryštofa, prohlédneme si i vystavené betlémy a také sochu Čůrajícího voříška na patník. Poté budeme mít v Kryštofově Údolí čas i na oběd.

Odpoledne nejprve zavítáme na zámek Lemberk. Stojí na místě původního hradu Löwenberg založeného někdy na začátku druhé třetiny 13. století Havlem z rodu Markvarticů, později psaným z Lemberka. Ten byl významným šlechticem a důvěrníkem a rádcem krále Vaclava I. Jeho manželkou se stala ve svých zhruba patnácti letech Zdislava z moravského Křižanova, která takto přesídlila do Podještědí. Zdislava se svým životním postojem výrazně odlišovala od žen své doby. Již za svého života a především pak v průběhu dalších staletí se stala předmětem posvátné úcty obyvatel kraje, na jehož zvelebení měla výrazný podíl. Po své smrti ve svých asi 30 – 32 letech, v roce 1252, byla pohřbena v Jablonném v Podještědí v kostele sv. Vavřince, který se svým manželem založila a na jehož místě dnes stojí velkolepý barokní chrám. Zdislava z Lemberka je chápána jako příkladná matka a manželka, která kromě zapojení do života společnosti plnila i svou úlohu v rodině. V roce 1995 byla papežem Janem Pavlem II. prohlášena za svatou.

Poslední, čtvrtá, zastávka náleží městu Jablonné v Podještědí, respektive dominikánskému klášteru. V něm nás čeká prohlídka klášterního kostela a zejména podzemní krypty. O založení kláštera se zapříčinila Zdislava z Lemberka se svým manželem Havlem. V roce 1699 dal František Antonín Berka z Dubé původní klášterní kostel sv. Vavřince zbourat a nad hrobem Zdislavy se počal stavět důstojný chrám. Chrám byl vysvěcen v roce 1729 a v roce 1996 byl povýšen na baziliku minor Sv. Vavřince a Sv. Zdislavy. Stavba patří k předním stavbám barokního stavitelství ve střední Evropě. Jeho tvůrce je vídeňský architekt Jan Lukáš Hildebrant. Vnitřní prostory jsou tvořeny soustavou elipsoidů, nad středním z nich je 34 m vysoká kopule. Průčelí je zdobeno početnými sochami od J. F. Bienerta z roku 1711. Tři podlaží katakomb, v nichž byli od 18. století pohřbívání dominikánští mniši, sahají až 39 m pod úroveň kostela. Bohatá vnitřní výzdoba umocňuje posvátnost místa, kam byla pohřbena sv. Zdislava a kde spočívají její ostatky. V kryptě je umístěno 24 na mědi malovaných obrázků s výjevy z legendy o jejím životě.


10. 9. 2015 – VLAŠIMSKO

Popis

(Jemniště – zámek, Vlašim – město a park, Kondrac – farní muzeum, Čapí hnízdo – ekofarma)

První zastavení patří zámku Jemniště, kde se nejprve projdeme po jeho zahradě a poté nás čeká prohlídka zámeckých interiérů. Zámek nechal v roce 1724 zbudovat hrabě František Adam z Trauttmansdorffu, přičemž architektem byl český architekt František Maxmilián Kaňka. V roce 1754 zámek zcela vyhořel, a proto byl posléze celý zámek přestavěn a nově vybaven. Od těch dob však zámek nepoškodily žádné zásadní přestavby a my tak máme ideální možnost shlédnout typické šlechtické sídlo doby vrcholného baroka. Roku 1868 zakoupil panství hrabě Zdeněk Sternberg, majitel nedalekého panství Český Šternberk. Po peripetiích v průběhu 2. světové války a v období po ní, kdy zámek různě měnil majitele nebo byl konfiskován či zestátňován, byl objekt v rámci restitucí vrácen v roce 1995 do rukou Sternbergů. Současným majitelem zámku je Jiří Sternberg, který se svou rodinou obývá levé křídlo zámku. Zámecká expozice v části zámku zpřístupněné pro veřejnost sestává z 9 pokojů, sálů a z kaple sv. Josefa. Veřejnosti je přístupný také krásně zrekonstruovaný zámecký park, který měl zprvu podobu francouzského parku, leč v 19. století byl upraven na park anglický.

Ještě dopoledne se přesuneme do Vlašimi, v níž učiníme krátkou procházku po městě, při níž určitě nevynecháme zámecký park vybudovaný v 18. století v romantickém stylu a s řadou staveb, mezi kterými vynikají tři brány, Starý hrad a Čínský pavilón. Vlašimský zámek vznikl v 15. – 16. století přestavbou původního gotického hradu. Současnou podobu získal v 19. století za svých posledních šlechtických majitelů knížat z Auerspergu, kteří jej přestavěli v klasicistním duchu. Dnes v něm sídlí Muzeum Podblanicka a Střední odborné učiliště. Po procházce městem dostaneme čas na oběd. Odpoledne zavítáme do farního do obce Kondrac, kde navštívíme farní muzeum jediné svého druhu v Čechách. Bylo otevřeno v roce 2010. Jeho areál zahrnuje dvůr s hospodářským zázemím, márnici, románský kostel sv. Bartoloměje a představuje autentický interiér fary z přelomu 19. a 20. století. Muzeum obsahuje tři expozice, první zobrazuje život venkovského duchovenstva (návštěvník zde spatří kuchyň s kachlovými kamny, osobní pokoj pana faráře, farní sál, kancelář, chlebovou pec i zrekonstruované půdní prostory), druhá se váže k historii kondrackého kostela, a třetí poskytuje informace týkající se týkající se pohřbívání. V hlavní budově muzea je také řemeslná dílna s možností výroby svíček, ručního papíru či tisku obrázků s dobovou tematikou svatých. U fary se nachází bylinková zahrádka.

Závěr výletu patří novějšímu resortu, jehož vznik je spojen se jménem Andreje Babiše. Resort nese jméno Čapí hnízdo a uvádí se o něm, že se jedná unikátní resort, který nabízí reprezentativní prostory pro pořádání konferencí, meetingů či společenských akcí a zasloužený odpočinek v krásné přírodě. Naleznete zde nadstandardní ubytování, skvělou kuchyni a celou řadu relaxačních, sportovních a agroturistických aktivit (například wellness, tenis, bowling, golf, rybník s pláží a lodičkami, půjčovna kol, jízdárna, jezdecký výcvik, hřiště a prolézačky pro děti). Čapí hnízdo je podle reklamních sloganů ideálním místem pro trávení volného času jednotlivců i rodin. To se nás však až tolik netýká. My totiž zavítáme především na zdejší ekofarmu, kde nás odborný zaměstnanec provede hospodářským dvorem a seznámí nás se zde chovanými zvířaty. Nakonec nám ale přece jen zbude trochu času i na obhlídku areálu.


8. 10. 2015 – NOVÉ MĚSTO/METUJÍ, ADRŠPAŠSKÉ SKÁLY

Popis

Na tomto výletě nás čekají pouze dvě zastávky:

Dopoledne Nové Město nad Metují, respektive jeho zámek. Zámek v Novém Městě nad Metují je součástí městské památkové reservace a nachází se v západním rohu náměstí. Byl postaven na počátku 16. století společně s městem, původně jako pozdně gotický hrad. Po velkém požáru města v roce 1526 získal panství významný a mocný šlechtický rod Pernštejnům, kteří začali s obnovou města i svého sídla se záměrem dát jim tehdy moderní renesanční vzhled. V průběhu doby vystřídal zámek i město dosti majitelů. V roce 1908 si novoměstský zámek jako své rodinné sídlo vybral a koupil Josef Bartoň, majitel textilní továrny v Náchodě. Tehdy zámek prošel zatím poslední přestavbou, jež byla svěřena vynikajícím architektům Dušanu Jurkovičovi a Pavlu Janákovi. Ze zámku se stalo moderní sídlo, vyzdobené předními českými umělci 1. poloviny 20. století ve stylech secese, art deco, kubismu a funkcionalismu. Současně však byla restaurována dochovaná výzdoba z časů renesance a baroka. Zámek byl také vybaven technickými vymoženostmi, jako je vodovod, ústřední topení, elektřina, telefon a jídelní a osobní výtah. Díky tomu dnes novoměstský zámek slouží jako ukázka adaptace historického objektu na moderní bydlení, stejně jako kvalitní příklad spojení historické a novodobé výzdoby a zařízení. Bartoňovi zámek vlastnili do r. 1948, kdy byl znárodněn a do roku 1991 ho spravoval stát. Od r. 1992 je zámek znovu majetkem rodiny Bartoň-Dobenín a je přístupný veřejnosti. V roce 2008 byl areál zámku vyhlášen národní kulturní památkou. Po jeho prohlídce budeme mít čas na prohlídku pěkného náměstí a na oběd. Náměstí má tvar obdélníku o rozměrech asi 140 x 60 m, ze tří stran ho obklopuje nepřerušované loubí. Domy si zachovaly původní jednotný ráz. Na náměstí stojí raně barokní mariánský sloup z roku 1696 a socha Nejsvětější Trojice z roku 1767. Stará radnice pochází z let 1535-45. Ve východním rohu náměstí byl postaven brzy po založení města kostel Nejsvětější Trojice. Je to prostá sálová stavba s křížovou klenbou a pětibokým závěrem ještě v gotickém duchu.

Odpoledne Adšpašské skály. K nim se přiblížíme po 13.30 hod. Adršpašsko-teplické skály jsou největším a nejdivočejším skalním městem ve střední Evropě. Turisty fascinují již od 18. Století, kdy několikadenní požár zničil okolní bujnou vegetaci a odhalil krásu pískovcových útvarů. Od té doby začaly vznikat turistické stezky a z té doby pochází i většina pojmenování místních skalisek. Nejznámější jsou Milenci, Starosta a Starostová, Homole cukru, Džbán nebo Sloní náměstí. My máme v čase 13.45 – 16.15 hod. naplánovaný pěší výlet skalním městem. V jeho první části nás bude provázet místní průvodce, jenž nám bude vyprávět o pozoruhodnostech a přírodních zajímavostech lokality. Trasa začíná za pokladnami u azurového jezera a dovede nás až k vodopádům, od kterých někteří vystoupají strmě k přístavu lodiček na malém jezírku. Kdo bude chtít, může se za příplatek 50,– Kč projet pramicí po jeho hladině. Pak se stejnou cestou, ale nyní již bez místního průvodce, vrátíme zpět na výchozí místo. Trasa skalním městem je dlouhá zhruba 4 km!


Průběh

Výlet to byl vydařený! Deštivé počasí zůstalo v Praze. Když jsme vystupovali z autobusu na náměstí v Novém Městě nad Metují, sluníčko už prokukovalo přes šedivé mraky. Historické jádro města bylo vyhlášeno městskou památkovou rezervací a je skutečně překrásné. Navštívili jsme zámek, přestavěný v první polovině minulého století vynikajícími architekty Jurkovičem a Janákem. Ze zámku se stalo moderní sídlo vybavené vodovodem, ústředním topením, elektřinou, telefonem, jídelním a osobním výtahem. Místnosti jsou vyzdobeny předními českými umělci. Přestavbu financoval poslední majitel textilní továrny v Náchodě – Josef Bartoň, který si novoměstský zámek vybral jako své rodinné sídlo. Rodina bydlela v zámku do roku 1948. Od roku 1992 je zámek znovu majetkem rodiny Bartoň-Dobenín a je přístupný veřejnosti.

Odpoledne jsme věnovali Adršpašským skalám – největšímu a nejdivočejšímu skalnímu městu ve střední Evropě. Skály fascinují návštěvníky několik století. Průvodkyně nás zavedla ke Džbánu, Homoli cukru, na Sloní náměstí, pod Eliščinu věž, k Milencům, k vyhlídce na Starostu, k Malému a Velkému vodopádu. Velmi vtipně komentovala 4 km trasu mezi skalami. Počasí nám přálo a byli jsme velmi spokojeni. Děkujeme MČ Praha – Slivenec za možnost účastnit se takového krásného výletu.