Zájezdy seniorů 2018

17. 5. 2018 – Duchcov, Teplice, Ploskovice, Litoměřice

Popis

Duchcov: – Městská památková zóna. Významný barokní zámek ze 17. – 18. století, národní kulturní památka, s bohatě zdobenými a vybavenými interiéry a rozsáhlým parkem. V parku nový pavilon s rozsáhlou freskou V. V. Reinera. Zámecký kostel Zvěstování P. Marie, renesanční a barokní domy.

Významné osobnosti:
Jan Bedřich z Valdštejna (1642 – 1694) pražský arcibiskup, mecenáš věd a umění.
František Heilmann (1733 – 1799) náboženský spisovatel, překladatel do čestiny.
Giacomo Girolamo Casanova (1725 – 1798) osvícený intelektuál, literát, filozof, teolog, diplomat i dobrodruh, muž velkého světa, milovník žen.
František de Paula Adam z Valdštejna (1759 – 1823) maltézský rytíř a voják, botanik.
Franz Xaver Reidl (1845 – 1921) duchcovský starosta, zakladatel muzea a lokální historik.
Hermína Davidová – Mayová (1891 – 1986) muzejnice, první žena archeoložka v Českých zemích.

Teplice: Lázeňské město a průmyslové centrum Podkrušnohoří, městská památková zóna. Klasicistní a empírové lázeňské domy, teplé prameny Pravřídlo a Hynie. Renesanční, klasicistně upravený zámek na základech kláštera z 12. stol., z něhož dochovány základy baziliky (dnes muzeum) s rozsáhlým parkem. Renesanční zámecký kostel upravený v romantické novogotice, renesanční zbarokizovaný kostel sv. Jana Křtitele, morový sloup od M. B. Brauna. Botanická zahrada.

Ploskovice: Malebný barokní zámek z let 1720-25, národní kulturní památka. V interiéru výzdoba od malíře J. Navrátila a sochaře V. Levého. Zámecký park s cennými dřevinami.

Litoměřice: Městská památková rezervace, jedno z nejstarších českých měst, založené kolem r. 1227. Dómský vrch, areál kapituly s barokním biskupstvím a barokním dómem sv. Štěpána ze 17. st. Části městských hradeb s baštami, gotický palác královského hradu, gotické, renesanční a barokní domy. Kostel Všech svatých, kostel sv. Michala, barokní jezuitský chrám Zvěstování P. Marie s jezuitskou rezidencí a seminářem, barokní kostel sv. Jakuba s dominikánským klášterem, barokní kapucínský klášter, barokní kostel sv. Václava. V domě čp. 177 v Máchově uličce památník K. H. Máchy. Tradiční výstava Zahrada Čech (září) a Litoměřické vinobraní (září).

Průběh

Cíl cesty: Duchcov, Teplice, Ploskovice a Litoměřice. Výlet se opět povedl, počasí nám přálo, cestování bylo bezproblémové, stihli jsme všechny naplánované prohlídky zámků a historických center měst. V Duchcově jsme na zámku prošli místy, kde žil a pracoval v knihovně Giacomo Girolamo Casanova – muž velkého světa, osvícený intelektuál, literát, filozof i dobrodruh. Obdivovali jsme krásné a zelené okolí měst Teplic i Litoměřic. V Teplicích lázeňské centrum a v Litoměřicích historické jádro města. Zámek Ploskovice je nádherná letní rezidence s arkádami a umělými vodními jeskyněmi – grottami, vnitřní výzdobu komnat provedl jeden z nejlepších malířů českého romantizmu – Josef Navrátil. Zámek je oblíbeným místem našich filmařů. Naše průvodkyně byla skvělá, vtipná, znalá historie i současnosti.

14. 6. 2018 Častolovice, Kostelec nad Orlicí, Doudleby, Třebechovice pod Orebem

Popis

Častolovice: Významný renesanční zámek z přelomu 16. a 17. století, upravený v historizujícím stylu v 19. století. Na nádvorní straně arkády a alegorické fresky, cenné interiéry s bohatými sbírkami. Velký přírodně krajinářský park, ZOO. Barokní kostel sv. Víta z let 1770-75. Pozdně gotická kaple sv. Maří Magdaleny z r. 1580.

Kostelec nad Orlicí: Empírový Nový zámek z let 1929-33 s anglickým parkem, torzo barokního Starého zámku ze 17. stol. Část gotického městského opevnění. Pozdně barokní kostel sv. Jiří z r. 1773, patrová renesanční fara. Barokní hřbitovní kaple sv. Floriána z r. 1691. Evangelický kostel sv. Václava z let 1580-86.

Doudleby nad Orlicí: Renesanční zámek z let 1585-90 s fasádou zdobenou sgrafity a arkádovým nádvořím, v interiéru nástropní malby, expozice Lov a lovectví čtyř století, malý anglický park. Vojensko-historické muzeum. V knihovně ve Slivenci máme knihu: Eleonora Dujková rozená Bubna-Litic: Vzpomínání – vzpomínky poslední majitelky zámku Doudleby nad Orlicí. Většina textu pochází ze sedmdesátých let minulého století. Kniha stojí za přečtení a máme ji od autorky podepsanou!! Třebechovice pod Orebem: Podle pověstí se na pravém břehu Dědiny usadili lidé vedení Třebochem, který dal osadě své jméno. Když se pak osada rozšířila i na druhý břeh řeky, byl vystavěn vysoký most a ves tak získala paralelní německé označení Hohenbruck, nadneseně používané Čechy v latinské podobě Altus Pons. V roce 1358 král Karel IV. povýšil Třebechovice na město. Během husitských válek se město stalo sídlem husitů vedených knězem Ambrožem.

Pamětihodnosti:

Na Třebechovickém náměstí zaujme návštěvníky morový sloup Panny Marie, socha Nejsvětější Trojice a starobylá kašna s vodotryskem z roku 1675, která původně stála na Václavském náměstí v Praze.
Po celém světě jsou však Třebechovice pod Orebem proslulé Muzeem betlémů, založené Marií a Vladimírem Vaclíkovými. Unikátní a nejznámější je Proboštův betlém, který se stal magnetem československé expozice na Světové výstavě v Montrealu v roce 1967. Na jedinečném řezbářském díle pracovali Josef Probošt, Josef Kapucián a Josef Friml celých 40 let.
Muzeum betlémů uchovává kromě jiného i ručně psaný literátský graduál z roku 1559.
Poblíž náměstí byl roku 1767 postaven barokní kostel svatého Ondřeje.
Barokní kostel Božího těla na Orebu z roku 1835 postavený na místě dřevěného kostelíka.
Skanzen Krňovice

Průběh

Ve čtvrtek 14. 6. 2018 jsme měli naplánovaný výlet pod Orlické hory. Ráno bylo pošmourné a chladné, ale pak se počasí vybralo, na výlet bylo příjemně, nepršelo, silnice byly průjezdné, oběd v Kostelci moc dobrý, časově jsme program stíhali a tak i nálada byla bez mráčků. Prohlédli jsme si zámek v Častolovice, rozsáhlý anglický park, oboru s bílými daňky a jeleny. V roce 1992 byl zámek v restituci navrácen současné majitelce Dianě Phipps Sternberg, která o zámek vzorně pečuje dnes.
V knihovně ve Slivenci máme knihu, kterou napsala matka Diany – Cecilia Sternbergová: CESTA – paměti české aristokratky, kde se dočtete o majitelích zámku více.
Pokračovali jsme na nedaleký zámek Doudleby nad Orlicí. Je to renesanční skvost se sgrafity jak na vnější fasádě, tak i na vnitřním dvoře a dokonce i na sedm metrů vysokých komínech. Zámek postavili Bubnové v roce 1590 a vlastní ho doposud.
V knihovně ve Slivenci máme knihu, kterou napsala poslední majitelka zámku Eleonora Dujková rozená Bubna-Litic: Vzpomínání. Popis života šlechty na tomto zámku a pak další osudy po roce 1948.
Muzeum betlémů v Třebechovicích nabízí sbírku betlémů z rozmanitých materiálů, pocházejících z různých částí České republiky. Nejcennějším je mechanický, přes sto let starý, Třebechovický Proboštův betlém, který byl v roce 1999 prohlášen Národní kulturní památkou.

Výlet byl skvělý! Děkujeme všem pracovníkům Úřadu Městské části Praha – Slivenec za podporu a organizaci!

20. 9. 2018 Libochovice, Žatec, Slavětín, Peruc, Slaný

Popis

Libochovice: Významný renesanční zámek, přestavěný barokně v letech 1683-90. Kolem zámku francouzský a anglický park. V interiéru bohatá výzdoba a mobiliář, památník J. E. Purkyně, který se tu narodil. Gotický, barokně přestavěný kostel Všech svatých, barokní kostel sv, Vavřince, několik domů bývalého židovského ghetta a torzo židovského hřbitova. Strašidelná sklepení (srpen) a další akce na zámku.

Žatec: Středisko chmelařské oblasti, městská památková rezervace i zóna. Hradební parkánová zeď s baštou, Kněžskou bránou a Libočanskou brankou. Gotická radnice ze 14. a 16. stol. s mohutnou věží upravená klasicistně. Gotické, renesanční a barokní domy. Gotický děkanský kostel Nanebevzetí P. Marie s románským jádrem, gotické kostely sv. Václava a sv. Jakuba, barokní kapucínský klášter s kostelem Korunování P. Marie ze 17. stol. Sloup Nejsvětější Trojice z r. 1713. Regionální muzeum, Chmelařské muzeum, Dočesná – Slavnosti chmele a piva (v září).

Slavětín: Původně románský kostel sv. Jakuba, přestavěný goticky ve 14. stol. Památní síň básníka K. Biebla v jeho rodném domku. Osmiboká barokní kaple Navštívení P. Marie z 1677, u ní 1,9m vysoký menhir zv. Baba.

Peruc: Na místě hradu renesanční zámek z konce 16. stol., přestavěný vrcholně barokně a rozšířený rokokově, sochařská výzdoba od I. F. Platzera. Po rekonstrukci v zámku pamětní síň malíře E. Filly, v bývalé sýpce Muzeum české vesnice. Barokní kostel sv. Petra a Pavla z r. 1725. Pod zámkem, nedaleko silnice je Boženina studánka krytá novogotickým pavilonem s dřevěnou vyřezávanou střechou, údajné místo setkání Oldřicha a Boženy. Poblíž stojí Oldřichův dub, vysoký 30 m, s obvodem kmene 970 cm, dnes už bohužel ve špatném stavu.

Slaný: Městská památková zóna. Z opevnění se dochovala pozdně gotická Velvarská brána. Pseudorenesančně přestavěná radnice se 40 m vysokou věží. Pozdně gotický Ungelt z 16. stol. V Piaristické koleji ze 17. stol. muzeum. Původně románská bazilika sv. Gotharda z 12. stol., v areálu františkánského kláštera ze 17. stol. původně goticko-renesanční kostel Nejsvětější Trojice. Husitské slavnosti (květen).

Průběh

Počasí nám přálo, silnice byly průjezdné bez větších problémů. První zastávka byla na zámku Libochovice, který má romantickou polohu na břehu řeky Ohře v pozadí se zříceninou hradu Házmburk a vulkanickými kopci Českého středohoří. Zámek je významný i jako rodiště Jana Evangelisty Purkyně. Po prohlídce zámku jsme prošli i zámecký park, kde se promenovali krásní pávi. Další zastávka byla v královském městě Žatec, metropoli pěstování a zpracování nejlepšího chmele na světě. Prošli jsme historické centrum a zbyl i čas na dobrý oběd.

Odpoledne následovala prohlídka kostela Sv. Jakuba ve Slavětíně s přednáškou o historii kostela. V Peruci jsme viděli Oldřichův dub a Boženčinu studánku. Navštívili jsme Muzeum české vesnice, kde jsme zavzpomínali na mládí. Vystavované exponáty měli v domácnosti naši dědečkové a babičky.

Na závěr jsme navštívili město Slaný, kde jsme s paní průvodkyní prošli historické centrum města a ve zbylém čase jsme si dali kávičku, dortík nebo pohár. Výlet se moc povedl, nikdo se neztratil, na nikoho jsme nečekali, prostě pohoda.

18. 10. 2018 Krkonošská stezka korunami stromů, Janské Lázně

Popis

Janské Lázně – Krkonoše

Lázeňské město při léčivých pramenech, využívaných již od 16. stol. Po roce 1935 světoznámá léčba dětské obrny. Novorenesanční kolonáda se secesními prvky z roku 1893, lázeňské a léčebné domy z 19. a 20. století Pseudogotický kostel sv. Jana Křtitele z r. 1855, pseudogotický evangelický kostel z r. 1879. Středisko zimních sportů. Na vrchol Černé hory vede gondolová lanovka.

Krkonošská stezka korunami stromů

Navštívíte naučnou podzemní expozici, budete míjet naučné tabule, adrenalinové zastávky, můžete si užít cestu tobogánem. Stezka je v celé délce bezbariérová a je přizpůsobená jak procházce s kočárky, tak pro vozíčkáře.

Celková délka Stezky	2180 m
výška vyhlídkové věže	45,5 m
nadmořská výška horní plošiny	826,17 m n. m.
počet sloupů stezky	115
počet sloupů věže	12
délka tobogánu	80 m

Průběh

Poslední podzimní výlet seniorů

V letošním roce jsme si opravdu všichni užili krásného počasí, slunce a tepla. Jeden z posledních takových dnů byl čtvrtek 18. 10. 2018, kdy se senioři z Holyně, Slivence a Lochkova vydali v časných ranních hodinách do Krkonoš. Plán výletu byl tentokrát jednoduchý – Janské Lázně – pohodlné stoupání na vybudovanou bezbariérovou Stezku – pěšky zpět do Janských Lázní – oběd a odpočinek na sluníčku – odjezd domů.

Janské Lázně – město, kde není nic po rovině, jsou světoznámé po roce 1935 léčbou dětské obrny a dnes se zde léčí lidé s pohybovými potížemi. V J. Lázních je krásná novorenesanční kolonáda, kostel sv. Jana Křtitele, na Černou horu vede gondolová lanovka.

Velkou atrakcí je před třemi lety postavená Stezka korunami stromů. Stavba je to impozantní, bezbariérová (přizpůsobená jak k procházce s kočárky, tak pro vozíčkáře), naučná, s adrenalinovou skluzavkou. Z dálky je slyšet pištění a jekot odvážlivců řítících se tobogánem dolů. V dolní části stavby je uspořádaná výstava: Neviditelná část lesa – co se nachází pod povrchem půdy, kolem kořenů stromů, co rozpadne skálu, jak rychle „roste“ půda (10 cm = 1000 let!!!), proč je suchá zemina lehčí než bláto po dešti, proč jsou žížaly žijící pod povrchem více barevné než ty, které jsou hlouběji, kdo míchá půdu. Při stoupání nad koruny stromů míjíme naučné tabule s informacemi o stavbě Stezky, o lese a okolí pod námi. V horní části je odpočívárna s rozhledem. Stezka je opravdu krásná a doporučujeme ji všem! Výlet se opět vydařil – děkujeme za podporu pracovnicím Mě části Praha 5 – Slivenec.